Vážené Brno, dne 21. 3. 2005
Městské
ředitelství
Policie
České republiky Praha
via
Městské
ředitelství
Policie
České republiky Brno
Příční
ul., Brno
Trestní oznámení na
právnickou osobu Koruna Česká, Monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska - provozce
internetových stránek www.korunaceska.org./diskuze.asp. pro podezření
-
z trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení par. 198 tr. z., (1),
odst. b)
-
z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob, par. 198a (1) a (2)
-
z trestného činu šíření poplašné zprávy par. 199 odst.(1)
-
z trestného činu pomluvy par. 206
-
z trestného činu poškozování cizích práv par. 209, odst. (1)
-
z popírání základních práv Listiny práv a svobod, dále citovaných
-
z trestného činu veřejného popírání, zpochybnění nacistického genocidia nebo
jiných zločinů nacistů prostřednictvím organizace DAF-NSDAP par. 261a
Na
internetových stránkách stranu t. č. zastupují pánové Václav Srb předseda
strany, dále Petr Nohel a David Hibsch. Bydliště pánů lze zjistit např. z
volební kandidátky strany do Senátu ČR, Eurovoleb atd.
l.
oznamovatel: Česká strana národně sociální, krajský výbor Brno, právnická osoba
zaregistrovaná na MV ČR, zastoupená činovníkem RNDr. Josefem Skalníkem, bytem
Bílovice nad Svitavou, Komenského 48
2.
oznamovatel: PhDr. Jiří Jaroš (Nickelli), bytem Bílovice nad Svitavou 124
Odůvodnění:
Úvod.
Již delší dobu vyvíjí v České republice
činnost politické seskupení Koruna Česká. Monarchistická strana Čech, Moravy a
Slezska. (Dále jen monarchisté.) Její činnost charakterizuje především
frontální útok na všechny demokratické skupiny republiky. Veřejně vyhlašovaným
cílem monarchistů je odstranění republikánsko demokratické formy státu a
nastolení monarchie, údajně parlamentní. Ač hlásané prostředky k dosažení cíle
jsou označovány za demokratické formy (parlamentní volby atd.), cíl sám je totální popření stávající formy
státu, zakotvené v Ústavě, totiž popření svrchovanosti státní moci České
republiky (Ústavní systém České republiky, str. 63) a nahrazení této
svrchovanosti svrchovaností monarchie na jiném právním základě, nežli je
právní základ platný. Již z tohoto hlediska samotného Česká strana národně
sociální, stejně tak i druhý oznamovatel, považují registraci monarchistů ve
státě nejen za nelegální,ale rovněž za nelegitimní. Z tohoto hlediska se žádají
kompetentní orgány o nové prošetření registrace monarchistů a o případný zákaz
tohoto seskupení a jeho veřejné činnosti.
K podezření z trestného
činu hanobení rasy, národa a přesvědčení
oznamovatelé uvádějí toto:
-
oznámení monarchisté na internetu šíří - dávají prostor k šíření - následujícím
hanobením
na
str. 2 z 66 dne 14. 3. 05 - „Český král je prostě právně vládcem i ve Slezsku,
a to bez ohledu na to, zda si to jeho občané na Polské straně uvědomují či
nikoliv... Je však ale jasné,že panovníkem Česka ( a tedy i Kladska) je Český,
nikoliv Polský král. Zda-li však jím nárokované území podle dnešních měřítek
leží na území jiné „republiky“, je vedlejší“. Konec citace.
Oznámení monarchisté se na tomto místě
dopouštějí hned několika hanobení.
-
hanobí stávající státní formu České republiky
-
hanobí stávající formu Republiky Polsko (Rzeczypospolita Polska)
-
hanobí občany Republiky Polsko
-
hanobí státní formu republiky obecně tím, že ji citují v uvozovkách
Mezinárodní
právní stav totiž nezná žádného stávajícího „Polského krále“ ani stávajícího
„Českého krále“, neboť taková státní forma v Evropě neexistuje. Futurologie
neomlouvá. Tyto představy mohou monarchisté diskutovat interně v soukromí,
nesmí je však prezentovat na veřejnosti, neboť tím hanobí jednak občany
Republiky Polsko, žijící na území Kladska, jednak občany České republiky,
jednak tím hanobí oficiální název České republiky (mezinárodně ani vnitrostátně
nejsme „Česko“, nýbrž Česká republika. „Česko“ jako slangové mediální označení,
mající původ v hitlerovském „Tschechei“. Je to nepřípustný název v diskuzi o
programu politické strany. Je přípustné v bulváru v médiích nižšího řádu.)
Závažnější ovšem je hanobení občanů obou států. Občané obou států zvolili a
volí republikánsko demokratickou státní formu vlády lidu a z lidu a pro lid. Je
nepřípustné napadat tuto volbu bez ohledu na uvědomění občanů, tj. bez ohledu
na volbu občanů. Je to popírání stávající formy vlády a volby občanů obou
států. Hlásané hanobení popírá legitimní právní stav obou států jak z hlediska
vnitřní legitimity práva jednotlivých států, tak z hlediska mezinárodně právní
legitimity.
K podezření o hanobení,
šíření poplašné zprávy a popírání zákonů ČR:
Další
hanobení občanů České republiky představuje výrok na str. 4 z 66, 14. 3. 05, „V
naší společnosti je dnes doslova hon na šlechtu... Ano, hon na šlechtu je
vskutku nesmyslný a hlavně neopodstatněný... Ani stát se nechová lépe. V
restitucích vrací kdekomu polorozpadlé chatrče,jen aby se o ně nemusel starat,
ale velké a krásné domy jak zámky si nechává pro sebeprůhlednějšími záminkami
pro sebe, jen aby o ně nepřišel. Šlechta si svůj majetek zaslouží,patří jí,
sebrali jí ho stejně jako velkému počtu nás neurozených.“
Monarchisté se tu dopouštějí hned několika
činů:
-
jednak hanobí občany České republiky dělením na urozené a neurozené. Občané ČR
jsou si před zákonem rovni od roku 1918, a to podle zákona č. 61/Sb. z. a n. z
10. 12. 1918 dle něhož bylo „zrušeno šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich
plynoucí práva“.Monarchisté veřejně popírají platný zákon ČR, nástupníka ČSR.
Lze to rovněž kvalifikovat jako projev sociálního rasismu, přinejmenším
kastovnictví.
Monarchisté šíří poplašnou zprávu o chování
se státu České republiky tím, že nepravdivě oznamují neexistující hon na
šlechtu. Ve státě nikdy žádný hon na šlechtu nemohl probíhat již tím, že jde o
neexistující,zákonem zrušenou, společenskou třídu-vrstvu. Pokud monarchisté
označují za hon na šlechtu nevracení nacistických restitucí těchto rodin, které
prokazatelně kolaborovaly s nacismem, je to podvod, klamání veřejnosti a úřadů,
neboť těmto se nevrací majetek dle platných dekretů, zejména dle ústavního
dekretu 33/1945 Sb., dekretu 5, 12, 16, 108 a dalších. Stát v restitucích důsledně
rozlišil neprovinění se a provinění proti dekretům a dle toho vydával majetky.
Rodiny Belcredi, Mensdorffů, Schwarzenbergů, Lobkoviců atd., dostaly majetek
dle dekretů. Rodiny Bucquoy, Walderode, Colloredo, Kinsky U.F., Rohan,
Hohenlohe, Schamuburg-Lippe, Harrach etc. nedostaly majetek rovněž dle dekretů.
Stát nevykonává žádný hon na šlechtu. Zpráva monarchistů je poplašná,
nepravdivá, neboť informuje lživě o neexistujících zákrocích státu a o
neexistující společenské štvanici na šlechtu. Zpráva je účelová, vymyšlená,
nepravdivá, poplašná, hanobící stát a občany.
Monarchisté
hanobí „skupinu evangelíků, která nejeví ani dnes zájem o kontextuální výklad
dějin“, konec citace str. 4, 14. 3. 05. Jde o hanobení skupiny osob dle
vyznání, tudíž o hanobení národa, rasy a předsvědčení.
Stejně tak jde o popírání platného zákona ČR
z roku 1918 - „další výhodou by bylo znovuobnovení institutu šlechtictví, které
by co odměna (třeba místo trapných presidentských plaket 28. října), doplňovalo
plochou strukturu společnosti...“
Zde
monarchisté hanobí nejenom platný zákon ČR, občanskou strukturu společnosti,
ale též vyznamenání státu vážící se k významnému datu 28. října 1918 - datu
založení státu. Monarchisté hanobí funkci
hlavy státu - prezidenta republiky, str. 7 „President je pouhý úředník,
kterému skončí pracovní doba, za pár let i funkční období... Za své činy je
téměř nepostižitelný.“ Konec citace.
Monarchisté určují na český trůn Habsburky,
kteří již Washingtonskou deklarací byli označeni jako zdegenerovaná dynastie,
bez nároků na vládu v českých zemích - str. 8.
Monarchisté
provádějí rasovou diskriminaci Romů návrhy kočování, a na druhé straně
násilnou integrací a zaváděním ohraničených prostor pro Romy - str. 9 a 12
Monarchisté
hlásají nesouhlas s adopcí dětí homosexuálních párů a hlásají genetické hledisko panovníka jako základní kámen monarchie -
tedy genetický rasismus „Genetické hledisko je jeden ze základních kamenů
monarchie,naprostý protiklad k republice“ - toto splňuje jednoznačně hanobení
národa, rasy a přesvědčení, str. 15.
K
trestnému činu pomluvy:
...“kdyby
místo presidenta a jeho vyznamenání byl na Hradě Král, rozhodně by byl obřad
důstojnější a protože Král vyznamenává mimo jiné i pasováním do šlechtického
stavu, který je morálně poměrně hodně závazný, dostalo by se takové opravdu jen
těm, kteří si to opravdu zaslouží...“ str.20. Jde o pomluvu státního aktu
presidentského vyznamenání na Pražském hradě z nedůstojnosti a z
nezaslouženosti vyznamenaných. Další čin
pomluvy viz - označení legionářů za vlastizrádce, viz níže.
K trestnému činu
poškozování cizích práv:
Monarchisté uvádějí veřejnost i úřady v omyl
tvrzením „Horší je vyrovnat se s diskontinuitou republiky, která nevznikla ani
legálně ani legitimně a jejíž strůjci zcela ignorovali právní řád jen pro svůj
právní prospěch“, konec citace str. 21.
Monarchisté
uvádějí v omyl občany nepravdivým tvrzením o nelegitimním vzniku ČSR. ČSR vznikla vyhlášením
Washingtonskou deklarací na základě přirozenoprávního občanského principu, když
teokratický princip monarchií „Deo Gratia“ byl vyvrácen výsledkem dějinného
procesu I. světové války. Monarchistický teokratický princip „Deo Gratia“ je z
hlediska mezinárodního práva neplatný všude tam ,kde byl politickými a právními
akty vyvrácen (zániky monarchií po I. válce, volbou po II. válce např. v
Itálii). Princip legitimismu byl naposledy právně vyvrácen v Rakousku 2004, kdy
Habsburkové rozhodnutím rakouského státu byli opětně vyvlastněni, a to
definitivně, a jejich nároky na trůn byl opět zrušeny. Diskontinuita práva v ČR
nevznikla, neboť právo ČR - nástupníka ČSR - není odvozeno od práva habsburské
dynastie, které naopak je v našem právním řádu nelegitimní a nelegální. Právo
ČR je odvozeno od nástupnického práva ČSFR, odvozeného od nástupnického práva
ČSSR, odvozeného od nástupnického práva ČSR (období protektorátu je právní
hiát). Jde o trestný čin poškozování práv
České republiky monarchisty jako práv cizích. Dokonání trestného činu
potvrzují monarchisté tvrzením na str. 23 „Kdo jiný nežli katolická církev má
právo „z Boží vůle“ mazat nastupujícího panovníka ?“ konec citace.
Monarchisté zde potvrzují hlásané právo „Deo
Gratia“, které je v rozporu s platným právním principem „Z vůle lidu, z vlády
lidu a pro lid“. Z hlediska platného právního řádu se hlásá jeho popření a
nastolení práva feudalismu „z boží milosti“.
K trestnému činu hanobení
rasy, národa a přesvědčení:
Monarchisté hlásají toto:
„Jaký
je Váš pohled na legionáře ve Velké válce (míněna I. válka),kteří bojovali
proti monarchii? Dopustili se vlastizrady?“ Konec citace, str. 26, 14. 3. 05
Odpověd:
„Z hlediska právně-vojenského bylo porušení vojenské přísahy vždy kvalifikována
jako vlastizrada, ale mnohé informace, které jsou již 80 let předkládány jako
nezvratná fakta o duchovní „temnotě“ bývalé monarchie i příčin jejího zničení
jsou natolik nasyceny historicko-politickou propagandou,že i dnes zatemňují
objektivní posouzení roku 1917-1918 i let předešlých. I současný stát totiž
nutně potřebuje sebezdůvodnění a vnitřní ideu, a to i tehdy, když bude tato
idea ze 70 procent vylhaná“. Konec citace.
Monarchisté
napadají hanobením rasy,národa a přesvědčení bojovníky na I. ČSR - legionáře a
jejich právního nástupce - Čs. obec legionářskou, in concreto též legionáře
dědečka 2. oznamovatele Dr. Jaroše Nickelli. Napadají především politické
přesvědčení legionářů, že měli legitimní právo bojovat proti společenské formě
habsburské dynastie, která vládla od poslední korunovace Ferdinanda Dobrotivého
nelegitimně, neboť panovníci Franz Josef I. a Karl I. se nedali z vlastní vůle
korunovat českými králi, a tím vládli nelegitimně. Přísaha při narukování I.
války byla nelegitimní, vynucena násilím nelegitimního státu a nelegitimního
panovníka, a tudíž legie se jí necítily vázány. Dle právního statu ČR jsou
legionáři, a zejména jejich právnická osoba - Čs. obec legionářská -
zasloužilými budovateli státu, každoročně vyznamenávanými státem, presidentem
republiky a ústavními institucemi. Tudíž jde o dokonané hanobení národa, rasy a
přesvědčení se strany monarchistů „in pleno senso“. Totéž monarchisté opakují na str. 35, zde navíc s hanobením TGM a E. Beneše,
kteří se zákonem Lex Masaryk a Lex Beneš
zasloužili o stát. Jde tu rovněž o popírání obou zmíněných zákonů.
Jedná
se rovněž o trestný čin pomluvy, neboť monarchisté vycházejí nikoli z platného
právního řádu, který legionáře řadí mezi zasloužilé členy republiky, ale z
vymyšlené legitimizace údajných a neplatných norem rakouské monarchie. Pomluva
legionářů z velezrady a vlastizrady je dokonaný trestný čin na internetu monarchistů.
Hanobení
Čs. obce legionářské monarchisté opakují též označením srbobijce, monarchisty nacistického kriegerkamerada
Huga Salm-Reifferscheidta za „dobrovolníka bojovníka proti Maďarům v r. 1919“,
který by údajně měl být přijat jako legionář - str. 38. (Sic!!!)
Pan Salm byl srbobijce, poručík l4.pluku
dragounů, aktivní válečník srbské fronty v úseku Dolní Tuzla-Šabac od r. 1914
do r. 1916, poté válečník na jihozápadním frontu v úseku Maribor, poté převelen
k automobilkorpsu do Vídně a zproštěn válečné služby jako aktivní člen
habsburské panské sněmovny provádějící aktivní protislovanskou, protiitalskou a
protirumunskou politiku až do r. 1918. Poté přešel k čs. armádě, a sloužil v
XI. autokoloně v Michalovcích, Košicích a Užhorodě, přičemž nemá jediný aktivní
záznam boje s Maďary. Zatajil čs. armádě rakouské vyznamenání, zlatý záslužný
kříž. Uchovával za nacismu prapor kriegerkameradů I. války a vstoupil do
nacistické Kriegerkameradschaft 15. 11. 1939 s dalším kriegerkameradem I.
války, leitnantem 25. polního pěšího pluku infanterie Tugemannem, válečným
zločincem, nacistou, kterého Salm zaměstnával jako vrchního úcetního a byl s
ním ve spolku NSRKB Kriegerkameradschaft a nechal se do jeho alba
Kriegerkameradů fotografovat.
Požadavek monarchistů na zařazení Salma do
ČSOL je nehorázným hanobením rasy, národa a přesvědčení. Árijec Salm dle
Fragebogenu 29. 9. 1939, kriegerkamerad Salm dle přihlášení 15. 11. 1939,
kamerad nacistů Weselky, Tugemanna a dalších, nemá v ČSOL co pohledávat. Kromě
hanobení přesvědčení ČSOL jde o přímé hanobení přesvědčení Dr. Jaroše Nickelli
jako přímého pozůstalého po legionáři Holíkovi, který zemřel na výslechy
gestapa poté, co Salmův kriegerkamerad Tugemann odvlekl do Osvětimi jeho strýce
a Holíkova tchána Štěrbáčka, člena Obrany národa a Sokola. Jde o účelovou lež
monarchisty pana Srba, o hanobení legionářů.
K popírání nacistické
organizace DAF-NSDAP:
Monarchisté tvrdí, že šlechtična Ida
Salm-Schoellerová nebyla v nacistických organizacích, protože údajně „byla
pouze v odborech, které byly stejně povinné jako za komunistického režimu ROH“,
konec citace str. 39, 14. 3. 05.
Organizace Deutsche Arbeitsfront - NSDAP
byla přidruženým organizačním svazem NSDAP podle organizačního plánu NSDAP.
Říšský vedoucí NSDAP dr. Robert Ley, válečný zločinec Norimberského soudu,
který se na soudu oběsil v cele, byl přímým organizačním vedoucím DAF. DAF
vznikla naopak zrušením všech německých odborů zákazem Hitlera. Členství DAF
pro jednotlivé členy nebylo povinné, bylo naopak dobrovolné. Ida Salmová měla
registrační číslo 32.995 dle nacistické dokumentace NSDAP ve Svitávce (Mor. zem
archiv Kunštát). Dále byla registrována v kartotéce nacisty Tugemanna (Archiv
MV Praha, Tugemannova kartotéka, lustrační zpráva Ida Schoeller 1959, KS - MV
Brno, 16. 10. 1959). Organizace DAF se podílela na zločinech nacismu, u nás
například naháněním českých dělníků k němectví (rozsudek MLS Brno, kauza Rudolf
Czaluba Blansko). DAF měla podřízenu Deutsche Reichsarbeitsdienst - Říšskou
pracovní službu, která likvidovala Lidice, Ležáky atd.
Monarchisté
popírají nacistický charakter a zločinecký charakter DAF, organizace souzené
Norimberským soudem. Toto dle oznamovatelů patří k nejhorším trestným činům
vedle hanobení legionářů, TGM a České republiky, jichž se monarchisté
dopouštějí.
K popírání Listiny práv a
svobod:
Monarchisté popírají základní občanská práva
jiných skupin občanů tím, že nadřazují princip vlády „Deo Gratia“ nad občanský
princip „Vláda z lidu, právem lidu a pro lid“. Zejména popírají čl. 15 Listiny
„svoboda smýšlení, svědomí a náboženského smýšlení zaručena“. Napadají a hanobí občany dvou republik ČR a
Polska, legionáře za jejich smýšlení a příslušnost k politické skupině,
napadají evangelíky za jejich smýšlení a vyznání. Dle čl. 14 napadají a omezují
svobodu pohybu a pobytu Romů. V případě osoby Dr. Jaroše Nickelli napadají jeho
občanské a autorské jméno, což zaručuje čl. 10 Listiny. Napadají tím též
jeho původ, tudíž právo na důstojnost dle čl. 10. Nejpregnantnějším činem je
popírání občanské rovnosti, hlásání nadpráví monarchismu. (Teoretické „Právo
Deo Gratia“ mají všichni občané světa, bez ohledu rasy, vyznání a přesvědčení,
nikoli vyvolení. Kastovnictví je rasistický princip.)
Vzhledem k tomu, že oznamovatelé mají za to,
že dostatečně prokázali v odůvodnění z podezření na trestné činy oznámených
monarchistů jako osob fyzických i jako právnické osoby, prokázali dle nich
trestní charakter těchto činů, trvají na důkladném vyšetření. V případě
odložení podají stížnost a protesty na kompetentní místa. Oznamovatelé žádají,
aby Ministerstvo vnitra na základě tohoto šetření znovu zvážilo registraci
monarchistů a zákaz činnosti této dle oznamovatelů protistátní organizace.
Oznamovatelé věří v serióznost Policie České republiky a v neodložení svého
oznámení. Oznamovatelé využívají svého práva postavit se na odpor proti
každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a svobod dle čl. 23
Listiny práv a svobod.
S přátelským pozdravem
1.
oznamovatel Za ČSNS pověřený zástupce
RNDr. Josef Skalník
2.
oznamovatel PhDr. Jiří Jaroš (Nickelli) Bílovice n. Sv. 124
Český
svaz bojovníků za svobodu Praha, Čs. Obec legionářská Brno, Odpůrci
nacirestitucí - Muzeum Blansko, Petiční výbor KDFW, NPÚ Pardubice, OÚ Choltice
Přílohy:
Internetové stránky z 14. 3. 05 Koruna Česká