NELŽETE, PANE SRBE!

Odpověd na článek předsedy Koruny České, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska

Vážený pan Václav Srb, předseda sdružení Koruna Česká, na internetu 10. 1. 2005 hrubým, nevybíravým způsobem napadl můj článek v Nár. Osvobození 3. 6. 2004 „Upír pangermanismu leze ze záhrobí“. Pan Srb insinuoval fakta uvedená v článku řadou pyramidálních lží. Vše korunoval křivým obviněním z údajného hanobení celé řady západoevropských monarchií, dokonce i monarchie japonské, kterého prý jsem se měl dopustit (www.korunaceska.org./diskuze.asp).

Všechny údaje o rodině Salm-Reifferscheidt, které jsem publikoval, jsou přesně podloženy archivními dokumenty a svědectvími pamětníků. Naopak, vše, co publikovali o Salmech jejich obhájci, je nepodložené, v řadě případů vymyšlené, v některých případech dokonce lživé. Totálně lživé je tvrzení pana Srba o údajném aktivním bojovníku nadporučíku Salmovi, který měl údajně v roce 1919 bojovat na frontě proti Maďarům a za to by měl být – považme – členem Čs. obce legionářské. Opak je pravdou. Z úředně ověřených kmenových vojenských listů pana Huga Salma-Reifferscheidta vyplývá, že pan Salm byl aktivní kriegerkamerad I. války, a to od r. 1914 do r. 1916 na srbské frontě v úsecích Dolní Tuzla a Šabac a dále na jihozápadní frontě v úseku Maribor. Pan Salm bojoval proti Srbům a Slovanům v době, kdy legionáři v poču 4000 dobrovolníků bojovali se Srby proti Rakušanům. Tito dobrovolníci pak měli postavený pomník v Kroměříži, kde jej po válce světil srbský patriarcha. Pan Salm naopak aktivně válčil proti Slovanům. Poté byl převelen do Vídně k automobilkorpsu. V letech 1917–1918 byl zproštěn vojenské služby jako aktivní člen habsburské panské sněmovny, provádějící protislovanskou, protiitalskou a protirumunskou politiku. Po vzniku ČSR přešel k čs. armádě. Složil přísahu, ale armádě zatajil do kmenových listů rakouský zlatý záslužný kříž, který obdržel. Ten má uveden až v nacistické dokumentaci kriegerkamerada Tugemanna. Rovněž držel prapor rakouských kameraden ve svém zámku až do konce okupace. Pan Salm sloužil r. 1919 v XI. autokoloně v Michalovcích, Košicích a Užhorodě. Nemá ani jeden záznam aktivního boje s Maďary! Taková je pravda o kriegerkameradu panu Salmovi! O aktivním členu habsburské sněmovny. Nelžete a neostouzejte, pane Srbe.

Další lež je o Fragebogenu Salmů. Fragebogen podepsali dobrovolně. Víme dokonce, který služebník jim Fragebogeny předepsal. Pan Salm podepsal i Fragebogeny nezletilých členů. Paní Ida Salm-Schoeller, manželka nacistického důstojníka, vyznamenaného kříži a ustašovskou medailí krále Zvonimíra, podepsala Fragebogen sama, jako zletilá. Údajný nátlak nemohou Salmové doložit jinak než folkĺórním podáním. Též archivní dokumenty prokazují opak, včetně dopisu Christiana Salma z Budkova, příbuzného Salmů, který oslovuje v dopise Salmova správce Weselku oslovením „Werter Kamerad“. Inu, kameraden. Panu Salmovi nikdy čs. občanství zachováno nebylo, byl určen k odsunu, před nímž ho zachránilo jen úmrtí, naopak navíc pozbyl čestné občanství Rájce roku 1945! Bláboly, pane Srbo, smetl Nejvyšší správní soud.

Poslední lež je ta, že Deutsche Arbeisfront byly „povinné odbory“. Nebyly to odbory a členství bylo dobrovolné. Říšský vedoucí DAF Ley byl internován jako válečný zločinec na Norimberském soudu, kde se oběsil v cele. DAF jako pracovní fronta právě nahradila Hitlerem zakázané odbory. Z rozsudků Mimořádného lidového soudu v Brně vyplývá, že DAF byla nátlaková organizace, sloužící rovněž ke germanizaci dělnictva. Řada dokladů hovoří o nacistické úloze DAF. Ať si pan Srb laskavě promítne britský dokument „III. reich v barvách“, tam uvidí, k čemu sloužila DAF! Proč tak primitivní lži, které vyvrátí každý student historie?

Pan Srb mne obvinil, že prý hanobím všechny monarchie. V článku jsem hovořil výlučně o habsburské monarchii, té, kterou jsme měli 300 let a přinesla nám jen zkázu. V jiném článku jsem naopak vyzdvihoval parlamentní klady západoevropských monarchií. Ani slovo se netýká jiných monarchií. Pan Srb se musí naučit citovat. Protože to neumí nebo nechce, dle mne tak on sám porušil vůči mně dobrý mrav, křivě mne obvinil z trestného činu hanobení rasy, národa a přesvědčení. Zvážím buďto trestní oznámení na pana Srba, nebo žalobu na ochranu osobnosti. Pan Srb pošpinil nejen mne osobně, ale též rodové jméno Nickelli, které mám zapsáno v rodném listu po své babičce Margaretě z Nickelli, spřízněné s rodem Dačických s Heslova, Kučerů z Celína a Harnach z Vídně. Pan údajný obránce šlechty by měl více vážiti svá hulvátská slova. Lži nepomohou ani dcerám Salmovým, ani jemu v propagaci monarchismu v republice.

Jako člen Čs. obce legionářské po svém dědečku, ruském legionáři, zahynulém na výslechy gestapa, a jako člen ČSBS po strýcích zahynulých v Osvětimi a na sekyrárně Pankrác nevím, jak si pan Srb vůbec dovoluje mne drze napadat. Český svaz bojovníků za svobodu a Čs. obec legionářská budou jistě řešit sprosté napadení svého člena. Doufám, že tak učiní i další orgány.

Dr. Jiří Jaroš Nickelli

Vážené

Městské ředitelství

Policie České republiky

Příční ul.

B r n o

Trestní oznámení

na pana Václava Srba, předsedu Koruny české, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska

pro podezření z trestných činů pomluvy, křivého obvinění z trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení, ze zneužití osobního data (roku narození) k pomluvě, a z podezření na popírání nacistické organizace Deutsche Arbeitsfront – NSDAP

Vážení pánové,

jak jsem byl informován v dopise Mgr. Evou Nečasovou, ředitelkou Muzea Blansko, která mi zaslala výtisk článku pana Srba „Reakce na článek Upír pangermanismu“ z 10. 1. 2005, Internet www.korunaceska.org/diskuze.asp, obrátil se pan Václav Srb na Nár. Osvobození, orgán Českého svazu bojovníků za svobodu, kde reaguje na můj článek z 3. 6. 2004 „Upír pangermanismu leze ze záhrobí“. Pan Srb napadl můj článek zakládající se na pravdivých faktech takovým způsobem, že musím reagovat trestním oznámením na dotyčného.

Odůvodnění:

Pan Srb nepravdivě napadl řadu mých fakt uvedených o rodině Salmů způsobem příčícím se dobrým mravům a dále křivě mne obvinil z hanobení státního zřízení spojenců NATO, cituji:

„Kromě toho pan Jaroš hanobí státní zřízení 7 našich spojenců v EU, jakož i dalších západoevropských států, spojenců v NATO, Kanady a Japonska. Informace o tomto faktu bude předána příslušným královským velvyslanectvím.“ Konec citace. Dále pan Srb zneužívá bez mého svolení citlivý osobní údaj (rok narození), k označení mé osoby za zapojení do protinacistického odboje způsobem „zřejmě prenatálně-virtuálním“. Tím mne poškozuje v očích veřejnosti jako pozůstalého po obětech nacismu a Osvětimi, neboť na základě toho jsem členem Čs. obce legionářské a Českého svazu bojovníků za svobodu. Dva mí strýcové byli umučeni v Osvětimi, jeden byl gilotinován na Pankráci a dědeček legionář zahynul na následky výslechů gestapa po odvlečení mého strýce Štěrbáčka do Osvětimi zapsaným kriegerkameradem Salma Tugemannem.

Pan Srb jednak vyhrožuje, jednak křivě obviňuje z trestného činu, jednak napadá pravdivé údaje v mém článku o příslušnících rodiny Salmů, ověřené archivně a jinak.

Pan Srb nepravdivě napadá mé konstatování o tom, „že po 86 letech existence republiky vystupují lidé, kteří chtějí zavléci české občany do monarchie. (Užili jsme té špatné 300 let a přinesla jen zkázu)“. Konec citace. Ptám se, kde je v tomto konstatování napaden jediný cizí stát? Kde je napadeno 7 spojenců NATO, kde je napadena Kanada a Japonsko? Jako historik a člen obce legionářské jen konstatuji fakt, uvedený též základním konstitučním aktem našeho státu – Washingtonskou deklarací, podepsanou zakladateli našeho státu. Washingtonská deklarace praví: „...náš národ nemůže se volně vyvíjet v habsburské lži-federaci“, atd. Já jsem pravil jen to, že naši monarchisté zavlékají naše občany do monarchie. Je to mé výsostné občanské právo na politické přesvědčení, na svobodu veřejného projevu. Nikde nenapadám formu monarchie v západních zemích, natož v Kanadě a Japonsku. Pan Srb nemůže prokázat ze svých obvinění vůbec nic. Opak je pravdou.

V jiném článku „Drang nach Senát...“ v Nár. Osvobození naopak vyzvedávám parlamentní klady západoevropských monarchií od našich poměrů za 2. světové války. Mám podezření, že pan Srb popírá nacistický charakter organizace DAF, kde byla paní Ida Schoeller registrována pod č. 32995 a tvrdí nepravdivě, že šlo o odbory s povinným členstvím, když opak je pravdou.

Žádám vyšetření projevu pana Srba a trvám na neodložení. Naplní-li pan Srb a jeho strana své vyhrožování u vyslanectví příslušných států, budu tím těžce poškozen. Poškozen jsem již nyní v široké veřejnosti čtenářů internetových stránek „korunaceska“ na dobrém jménu a pomluvou článku.

Brno 9. 3. 2005 V úctě PhDr. Jiří Jaroš (N.)

Přílohy: článek N. O. Upír pangermanismu, článek p. Srba Internet 1. 10. 2005, článek Nelžete, pane Srbe pro NO, Kauza Salm – pro vyšetřování.

Jiří Jaroš Nickelli

KÁDROVÁK MONARCHISTA ANEB NEORASISMUS V ČECHÁCH

____________________________________________________________

Konečně jsme se opět dočkali. Po letech, kdy má manželka byla v jednom státním archivu kádrována a vyhozena kapitánem StB mimo jiné též pro třídní původ manžela, vyplývající z rodového jména Nickelli, to tu máme opět. Po blanenském agentu StB, krycím jménem „Havránkovi“, který léta špiní naše rodové jméno, nastoupil nejtěžší kalibr. Sám pan předseda Koruny České, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska. Ve svém článku na internetových stránkách Koruny České z 10. 1. 2005 (www.korunaceska.org/diskuze.asp) napadá mé druhé rodové jméno sprostým přívlastkem „alias“. Čtenář, který se zahloubá do četby nad články pana Václava Srba, musí uznat, že co do demagogie jej hned tak někdo nepředstihne. Bláboly pana Srba o profilu zdejších monarchistů mohou studovat odborníci nejrůznějších humanitních směrů, včetně pracovníků různých ústavů. Včetně ústavů oplocených.

Pan Srb se statečně pustil do našeho rodového jména. On, který hrdinsky hájí dobrá jména a cti nejrůznějších šlechtických rodů, neváhá sprostým způsobem napadat rodové jméno ideového protivníka. Pan Srb tvrdí, že jeho strana je nástupkyní Českých dětí z disentu. Pan Srb tvrdí, že je konservativní demokrat, dokonce křesťanskodemokratický typ. Hlásá, že je řádný občan své země dodržující její zákony.

Potom je vskutku podivuhodné, že tento řádný občan a ctitel zákona neváhá hrubě napadat občanské rodové jméno. Neváhá napadat jiného řádného občana, demokrata. Pan Srb neváhá napadat pro třídní původ občana, který je pozůstalý po legionáři a odbojářích proti nacismu. Neváhá pošlapat dobré jméno a pověst občana, který jen hlásá své politické a občanské přesvědčení. Samozřejmě netřeba dokazovat, že nikdo nemůže za svůj původ, ať z matčiny nebo z otcovy strany. Proč pan Srb napadá můj původ z otcovy strany? Já přece nemohu za to, že jako jsem z matčiny strany potomek starých selských rodů, z nichž pocházel skladatel Vatikánské znělky Jan Kunc, tak po otci jsem potomek rodů Jarošů a Nickelli, spřízněných s rodem Dačických s Heslova a Kučerů na Čelíně, známých z F. L.Věka. Pan Srb, který tolik touží obnovit tradice v zemích Koruny České, jako nejpustší politruk náhle napadá můj třídní původ. Pane Srbe, víte, jak se to kvalifikuje v jiných zemích? Tam se to kvalifikuje jako obyčejný rasismus! Primitivní neandertálské praktiky kádrování bychom snad měli mít s konečnou platností za sebou. Dovolí si pan Srb napadat pro původ staré rody v Čechách, které rovněž bojovaly proti nacismu? Dovolí si napadat rodové jméno pana Bořka Dohalského z Dohalic? Dovolí si pan Srb napadat například rodové jméno váženého rodu Mensdorffů-Pouilly, kteří s mými příbuznými Jaroši Nickelli odboji pomáhali? Nikoli jako například státně nespolehliví Bucquoyové, Dubští, Hohenlohe, Rohanové, Salmové, pane Srbe, Kuno Walderode, a nepřehledná řada dalších, kteří naopak kolaborovali s nacisty! Pan Srb nemá nic, čím by to popřel. Nechť toto třeba žaluje, jen do toho. Uzří jen svůj Stalingrad. Ústavní soud již vyřkl své.

Kdysi v Londýně kněžna Bibesco, když začal řádit nacismus a nacisté se spojovali s Japonci, položila otázku: „Kolik křižníků je třeba, aby se člověk stal árijcem?“ Nyní pokládám otázka podobnou: „Kolik legitimací je třeba, aby se člověk stal politrukem?“ Kolik Fragebogenů podle pana Srba musím vyplnit, abych prokázal svůj původ? Panu Srbovi nestačí, že náš rod je uveden v Genealogische Taschenbuch des Adeligen Häuser, panu Srbovi nestačí, že rod Jaroš je uveden v listinách od r.1585? Panu Srbovi prostě vadí jeden zlořečený Jaroš Nickelli, který protestuje proti jeho superlžím o jiném rodu. Vadí mu totiž Jaroš Nickelli demokrat, „benešobolševik“, obhájce legií, odbojářů i slušných komunistů. Z té podstaty pan Srb neváhá kádrovat i rodové jméno. Pan Srb nemá na Jaroši Nickelli nic jiného, co by napadl. Jaroš Nickelli nikdy nebyl komunista, estébák, nomenklátor, politruk. A hájit může kohokoli, křesťany i komunisty. Nic jiného z „ancien régime“ mu nelze přišít, než jméno. Notabene jméno rodové. Pan Srb by se měl zamyslet nad tím, že tu byla menšinová šlechta antifašistická, která riskovala hrdla proti nacistům, a že zde byla většinová šlechta Fragebogenů, šlechta zrádců, kolaborantů reichu, žijící z privilegia árijců. Pan Srb lží o Fragebogenu Salmů popírá výrok Ústavního soudu. Pan Srb toto vše popírá ve jménu známého hesla „Padouch nebo hrdina, všechno jedna rodina“. Ve jménu podvodu „svaté rodiny restituentů“, která nikdy neexistovala. Neboť existují jen řádní restituenti na jedné straně, a neřádní nacisté, kolaboranti a zrádci a nositelé Svatováclavských orlic na straně druhé. Taková je historická pravda.

Až se pan Srb sám setká s trestním oznámením nebo se žalobou, nechť se nediví. Sám napekl, sám sní.