Dne 4. května 2012 nastal v nekonečné kauze sporu o občanství rájeckého majitele panství Hugo Salma-Reifferscheidta zásadní obrat, jenž znovu potvrdil nedávný výrok Ústavního soudu o Hugo Salmovi. Jak známo, dcery Salmovy se soudí se státem o občanství zesnulého již 19 let a vedou kvůli tomu nejen státoobčanský spor, nýbrž i spory osobnostní, naposledy se sestrou Mgr. Evou Nečasovou, členkou ČSOL a ČSBS. Žalován je i další člen ČSOL Jan Hříbek z Tábora-Lomu. Na pietním aktu k poctě zesnulého prezidenta ČSR generála osvoboditele Ludvíka Svobody se našemu ČSBS Boskovice neočekávaně z vlastní iniciativy přihlásil člen Klubu českého pohraničí z Brna bratr Miroslav Ševčík.

Miroslav Ševčík (1929) je rodák z obce Holštejn v Moravském krasu. Za okupace tamní polesí patřilo rájeckému pánovi. Svědek znal poměry na polesí od raného dětství. Hugo Salma osobně často vidíval jezdit do Holštejna za okupace. Své svědectví podal v následujícím dokumentu, který citujeme v plném znění. Bratr Ševčík je první žijící svědek v celé kauze, který se sám přihlásil, aniž by byl vyzván (předchozí svědkové – J. Jirůšek, M. Musil, O. Plhoň – během kauzy zemřeli, aniž by byli orgány vyšetřováni). O svědectví jsme za ČSBS Boskovice ihned uvědomili odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR a zaslali fotokopii čestného prohlášení a pracovní knížky p. Ševčíka. Originál čestného prohlášení má uložen t. č. ČSBS Boskovice.

„Čestné prohlášení. Brno 14. 5. 2012.

Narodil jsem se v Holštejně v domě č. 22 8. července 1929. V Holštejně jsem bydlel až do roku 1951 – když jsem narukoval voj. základní službu. Po vojně jsem se vrátil do svého rodiště. V roce 1959 jsem se oženil a přestěhoval se do Brna.

Bydleli jsme v řadovém domku přes jeden domek, kde se nacházelo polesí č. 11. Za první republiky zde byl správce p. Vojtěch Vaňous, který se v roce 1939 odstěhoval do Sloupu v Moravském krasu. Nastoupili jsme do měšťanky do Sloupu, chodili 3 km tam a zpět. Proto se /správcovi – JJN/ přestěhovali do Sloupu, aby to měli v místě. Potom na polesí nastoupil nový správce p. Emil Rudolf, který tam byl po celou válku. Pan Hugo Salm Reifferscheid, kníže, jezdil každý měsíc na nějakou poradu a jezdil kolem našeho domku. Byl oblečen /v/ zelenou kamizolu, klobouk se štětkou a na klopě nosil bílý kulatý odznak a v něm černý hákový kříž. /podtrženo JJN/ Po válce se Emil Rudolf odstěhoval /–/ Lomnička u Tišnova a nastoupil p. Kaláb Oldřich. Toto si pamatuji a píši to vlastní rukou, bez nátlaku dobrovolně – stvrzuji podpisem Miroslav Ševčík, Brno, Richtrova 1. /Podpis/ Ševčík Miroslav.“

Na druhé straně prohlášení autor přidal doušku: „S poštou chodil pravidelně z polesí Holštejna na zámek, rovněž pěšky, starší pán Pavel Strachoň.“ /Tato douška ozřejmuje poměry na polesí, kdy se podle svědka kontrolovaly účetní knihy, které pan Salm sám zpět neodvážel, nýbrž zápisy o kontrolách mu odevzdával jmenovaný polesný./

Čestné prohlášení očitého pamětníka rájeckého pána, jenž ho vidíval nejméně jednou do měsíce z blízké vzdálenosti (svědek udává tři metry) po dostatečně dlouhou dobu za okupace, naprosto vyvrací různá tvrzení žalobkyň o jakémsi nedefinovatelném nátlaku na knížete k němectví, k říšskému občanství a ke kolaboraci s říší.

Předpisy říše naprosto vylučovaly neoprávněné nošení jakéhokoli odznaku s hákovým křížem – ať to byl odznak organizace či spolku. Pokud by Hugo Salm byl vskutku občan loajální k ČSR, nikdy by nemohl – a ani nesměl! – nosit jakýkoli říšskoněmecký odznak, navíc odznak s hákovým křížem. Jestliže padala tvrzení, že pan statkář byl přinucen k podpisu říšského občanství pod nátlakem, prostě nemohl tento tzv. nátlak korunovat jakýmkoli nošením odznaku říšské organizace. Tyto odznaky byly evidovány, zhusta i číslovány. Za jejich neoprávněné nošení – jež se považovalo za zneužití! – se dávaly tresty až šesti měsíců vězení. Odznak s hákovým křížem tudíž pan Salm nosil dobrovolně, a to jako člen či donátor říšské organizace či korporace. Na určení typu odznaku již pracuje specialista. (Nejde o odznak NSDAP, nýbrž o odznak jiné říšské korporace.) Kauza Salm tak dostala nový, nyní již jednoznačný rozměr, prokázaný očitým svědkem.

Na Fond N. O.                                                          Jiří Jaroš Nickelli, ČSBS Boskovice