KONEČNÁ FAKTA O KRIEGEKAMERADU SALMOVI

Kriegerkamerad I. světové války

Kníže Salm byl podle vojenských kmenových listů poručík 14. pluku dragounů rakouské armády. Později byl v automobilkorpsu téhož pluku. Složil aktivně na srbské frontě v úseku Dolní Tuzla-Šabac od října 1914 do května 1915. Pak byl převelen na jihozápadní frontu k Mariboru, kde byl do března 1916. Po zdravotní dovolené byl v říjnu 1916 převelen k automobilnímu referátu vojenského velitelství ve Vídni, až do listopadu 1917. Poté zproštěn služby jako člen habsburské panské sněmovny, kde byl až do 28. října 1918. Pan Salm byl aktivní kriegerkamerad srbské fronty a dokonce aktivní člen panské habsburské sněmovny! V roce 1919 složil přísahu čs. armádě, sloužil u autokolony v Praze, dále jako velitel XI.autokolony v Košicích, Michalovcích a v Užhorodě, aniž je doložen jakýkoli jeho boj s Maďary. 4. 11. 1919 byl pro nemoc zproštěn vojenské služby a převeden do zálohy jako poručík. V záloze byl poté povýšen na nadporučíka. Do vojenských kmenových listů pan Salm zatajil rakouské vyznamenání, zlatý záslužný vojenský kříž. To uvedl až do nacistické registrace, uložené u kriegerkamerada Tugemanna.

Nacista Alfred Tugemann byl poručíkem 25. pěšího polního pluku rakouské armády. Oba dva byli kriegerkamerady I. války, i kdyby nebyli členy žádného spolku.

Fragebogeny a vlastizrada

Pan Salm se v roce 1930 přehlásil z české národnosti na národnost německou, zápis provedl komorník s komisařem Čermákem, pan Salm souhlasil. V té době to akt proti ČSR nebyl. Roku 1939 však pan Salm podepsal s celou rodinou říšské dotazníky Fragebogeny, Fragebogeny vlastní rukou vyplnil jeho správce Weselka, člen NSDAP, SdP, BDO a dalších naciorganizací, později Treuhander der Arbeit Salmových podniků. Fragebogeny vlastnoručně podepsali pan Salm, manželka a dcera Ida Salmová, provdaná Schoellerová. Za nezletilé podepsal sám pan Salm. Tím se dopustili zrady na ČSR a stali se státně nespolehlivými osobami. Nátlak na rodinu Salmové nemohou nijak prokázat. Nejsou ani dokumenty, ani svědkové. Aby se pan Salm stal kriegerkameradem, musel nejdříve podepsat Fragebogen. Tugemann, jako zakládající henleinovec, mohl podat přihlášku dříve.

Co byl Kriegerkameradschaft

Byla to základní skupina nacistického spolku Nazionalesozialistische Reichskriegerbund. Spolky Kriegerkameradschaft vznikaly v říši i v Rakousku již od konce 18. století. Za III. říše rozkazem Hitlera ze 4. 3. 1938 byly sloučeny do jediné organizace pod přímou péčí NSDAP. Hitler vyzdvihoval zejména tradici kriegerkameradů za I. světové války jako „hráze proti bolševismu“. Kriegerkameradi například založili Freikorpsy a zavraždili Luxemburgovou a Liebknechta.

Kriegerkameradschaft s vlastními zaměstnanci

Pan Salm se 15. 11. 1939 přihlásil do NSRKB Kriegerkameradschaft a od 1. 10. 1940 byl evidován jako člen rájeckého spolku, kde dostal pořadové číslo 11. Ve spolku jsou zapsáni též jeho zaměstnanci Weselka, č. 1, Tugemann, č. 2, a Augustin, ředitel Salmovy šamotky, vojenský velezrádce, č. 5, všichni nacisté. Pan Salm je zapsán nikoli v jednom seznamu, ale v seznamech dvou. Seznamy sloužily k nacistickým lustracím (Lichtbildernakten.) Druhý seznam byl vydán až po soudu branně bezpečnostnímu výboru parlamentu z Mor. zem. archivu. Druhý seznam je mladší. Oba seznamy psala jedna ruka. Grafolog určí, zdali pisatel seznamů a Fragebogenu je tatáž osoba. Již nyní se to jeví jako téměř jisté. Pak bude pisatel seznamů přesně určen. To ale pro nové řízení soudu již nebude podstatné. Podstatné je to, že známe Fragebogen Tugemanna, který obsahuje přiznání ke Kriegerkameradschaft vlastním podpisem. Známe i data vstupu Tugemanna – 1. 4. 1939. Do Kriegerkameradschaft vstoupili pan Salm i Tugemann téhož roku – Tugemann v dubnu a pan Salm v listopadu 1939. U pana Salma to potvrzuje úřední listina MNV Rájec k 31. 10. 1945, podepsaná pěti úředními osobami s razítkem a jednacím číslem (Rašovský, Klein, Plhoň, Skoták, Komárek). Přihlášku Alfreda Tugemanna pak jeho Fragebogen z roku 1939. V roce 1946 existovaly další doklady, album Kriegerkameradschaft, nalezené u Tugemanna, kde byl pan Salm vyfotografován, a prapor rakouských kriegerkameradů I. války, který vlastnil sám pan Salm. Tyto reálie byly odcizeny. Dr. Jaroš podal trestní oznámení, které vyšetřuje několik služeben PČR. Stejně tak odcizení protokolních knih města Rájce, kde byly zápisy o vyšetřování pana Salma roku 1945.

Pozůstalý po Osvětimi dr. Jaroš v případě, že odvolací soud neuzná důkazy, zažaluje stát pro neochránění původních důkazů o Salmovi z nedbalosti, a pro poškození u soudu I. instance. Rodiny Jarošova a Holíkova považují žalobu pamětní desky v Doubravici za urážku, rozsudek soudu za nesprávný. Dle odborníků i Policie ČR nové důkazy, zvláště Fragebogen Tugemanna, listina z r. 1945 a podpis žijícího svědka komise z r. 1945, prokazují pravdivost údaje na desce. Někteří právníci se domnívají, že rozsudek musí být buďto zrušen, anebo celý případ vrácen k novému řízení.

Jiří Jaroš Nickelli