Oddělení PČR Blansko                                                               K čj. ORBK 1734/ČH-TČ 2004

Vážený pan nprap.Raštica                                                           KRPB-108829-2/ČJ-2010-O60213 -

                                                                                                  0.0.Noppova-Brno-Židenice

Bezručova 31, 678 01 Blansko

Doplněk k tr. oznámení ztráty-zcizení jedné protokolní knihy města Rájce-Jestřebí a k nálezu zadržované druhé protokoln knihy města Rájce-Jestřebí /obnovení oznámení PČR Č.Hora 2004/

            Dne 19.listopadu 2010 můj právní zástupce JUDr. Jindřich Fink, Mor,nám13,603 00 Brno, mi předal dopis starosty města Rájce-Jestřebí váženého p.Ing.Prouta čj. MERJ 1051/10 ze dne 22.října 2010, kterým mému právníku vysvětluje okolnosti tzv. „nálezu“ první protokolní knihy města Rájce staré inv. č.I 3 , nové inv č.SOKA Blansko 3a.

Dopis obsahuje následující bludná, nepravdivá tvrzení:

- cituji „Zmíněná archiválie byla nalezena mezi materiály fotodokumentačními, starými desítky let. Tzn. Byla zde vložena omylem, tudíž nemohla být ani v 90.letech řádně zaevidována.“

Za první, nejde o jednotlivou archiválií, nýbrž o soubor archiválíí v jedné vázané protokolní knize formátu většího A3 (!). Tato protokolní kniha je reálie, značné finanční hodnoty, odhadem přes 170.000 kč, srv. I.šetření PČR Č.Hora o celkové odhadní hodnotě obou knih 340.000 kč, tedy u jedné inv. Knihy odhaduji polovinu ideálního odhadu. Termín „archiválie“ použitý p.starostou vyvolává dojem jakési jednotlivé listiny o mizivé finanční hodnotě. Vyvolávání dojmu je okolnost, kterou soudí i naše soudy. Tvrzení o  jakési  nejmenované „archiválii“ je bludné, nepravdivé. Pravdivě mělo být označeno „jedna kompletní protokolní kniha  zastupitelstva města Rájce za léta1929-1946.“ Punktum.

Za druhé, tvrzení o nálezu protokolní knihy zastupitelstva „mezi materiály fotodokumentačními“ odporuje prvnímu tvrzení „MěÚ z I.šetření PČR Č.Hora o tom, že „knihy v hodnotě 340.000 kč byly odcizeny z pancéřové skříně Městského úřadu bez použití násilí“.Punktum. P. starosta nedokáže vysvětlit, jakým způsobem se údajně „odcizená protokolní kniha z pancéřové skříně ´MeÚ bez použití násilí“ dostala do „nezajištěné místnosti skladu“ ( viz tvrzení MěÚ  pracovníkům SOKA Blansko). K tomu uvádím komentář :

Dopravu protokolních knih jako hmotných trojrozměrných reálií značných rozměrů a vahy neobstarával na městském úřadě Rájec ani vzduch ani jiná fyzikální veličina. Musel to být zodpovědný pracovník MěÚ. P. starosta nedokáže určit tohoto pracovníka, nedokáže určit jeho zařazení ani funkci, nedokáže ani určit, jakým způsobem protokolní kniha „levitovala“ z „pancéřové skříně“ MěÚ do „nezajištěného skladu“  Měú, ani to, jak se dostala mezi „materiály fotodokumentační staré desítky let“. Pomineme-li fatální rozpory ve výpovědech kompetentů MěÚ ve věci z   let 2004-5 a  z let 2009-10, stále zůstává zjištěná okolnost naprosto nedbalé manipulace s majetkem státu, dnes samosprávy značné finanční hodnoty způsobem, který lze označit jen a jen jako hrubou nedbalost.

Za třetí, tvrzení o tzv. „omylu“ v manipulaci s protokolní knihou zastupitelstva města Rájce 1929-1946 inv.č. I 3 je zcela bludné, nepravdivé již ve světle výše podaných skutečností.  Nemohlo a nesmělo jít o „omyl“ v případě tak závažného majetku, jakým je protokolní kniha.

Pokud tomu tak řece jen bylo, pak jde o přiznání hrubé nedbalosti v nakládání s majetkem dříve státu, pak města, a tudíž o trestný čin svého druhu, který poškodil nejen oznamovatele, ale především Ministerstvo vnitra ČR ve státoobčanském řízení Hugo Salma. Mám na zřeteli okolnost, že MěÚ Rájec již  od r.1992, kdy počalo restituční řízení Hugo Salma, musel vědět a věděl o tomto řízení, - nebot i organizace v Rájci patřily v tomto řízení k povinným osobám -, a byl povinen postoupit protokolní knihy jako corpora delicti Odboru všeobecné správy, občanství a matrik MV, tj, odpovědným pracovníkům, jako byli a případně jsou vážený pan JUDr. Václav Henych, ředitel odboru, a  vážená paní JUDr. Kateřina Guluškinová, tehdy odpovědná pracovnice ve státoobčanském řízení. Hugo Salma. Protokolní kniha svými záznamy totiž potvrzuje pravost a pravdivost protokolu 5 komisařů bezpečnostní komise MNV Rájec 1945, která tehdy fungovala současně jako antifašistická komise ve věci Hugo Salma.Ve věci byl Měú i jako orgán samosprávy byl povinen hájit zájem státu, anebo mu alespoň účinně napomáhat, spolupracovat se státem. MěÚ ve věci protokolních knih tak nikdy neučinil.  MěÚ se nemůže vymlouvat na to, že „nevěděl o důležitosti protokolních knih“, když  například sám jeho městský úřední kronikář  vážený pan Břetislav Tříska o existenci těchto protokolních knih věděl, a mne osobně na ně odkázal při mém prvním pátrání. A tento kronikář také ve své práci „Kronika osvobození. Rájec -Jestřebí.Rok 1945. Rájec-Jestřebí, únor 1979“ , jejíž exemplář byl rovněž uložen na MěÚ (!!), ve své práci,  zvláště na str. 85-88, popsal boj o Hugo Salma mj. i na základě těchto zápisů protokolních knih, jak mi sám  toho času uvedl.A musela o nich věděti a měla o nich věděti řada odpovědných pracovníků MěÚ, podle předpisů o správě a vedení protokolních knih.

Tolik k mému svědectví na straně Ministerstva vnitra ČR, jež bylo nedobytností této protokolní knihy rovněž poškozeno ve státoočanském řízení Hugo Salma, stejně jako já ve svém soudním řízení, kdy jsem byl touto nedobytností se strany MěÚ – ať již zaviněnou jakkoli – poškozen u soudu.

Tvrzení p.starosty o jakémsi „omylu“ nepravdivě zavádí šetření do oblasti jakéhosi administrativního nedopatření, a nikoli do oblasti hrubé nedbalosti v manipulaci s majetkem státu – města značné ceny a finanční hodnoty. Tvrzení o jakémsi „omylu“ se strany MěÚ  zásadně odmítám  buďto jako blud anebo jako nepravdu. Tercium non datur. Nakonec podotýkám :

„Omyl“ MěÚ  -   při následkem též toho vadném státoobčanském řízení H.Salma – mohl přispět k vyvolání jiného, doslova fatálního „omylu“ - totiž ztráty asi 13 miliardového restitučního majetku v neprospěch státu (!!). Že tento „omyl“ - „lurdským zázrakem nalezení protokolní knihy týden po skončení mého soudu“ -  poškodil mne jako občana, uvádím jen pro ilustraci.

Na okraj protokolu též pro ilustraci uvádím : Pan starosta se nekvalifikovaně zaplétá do rozporuplných tvrzení vlastního úřadu. Sám  se nechtěně  uvádí do pozice absolutního informačního analfabetismu. Připomíná tak scénu z jistého filmu, kdy jedna osoba nachází jakousi písemnost  a poznamenává: „To je omyl !“ Druhá osoba praví :“Jak velký omyl ?“ Pan starosta se neumí omluvit ani za tak olbřímí „omyl“, jaký provedl jeho úřad.

K tomu uvádím  za čtvrté:

Tvrzení, že kniha nemohla býti „ani v 90.letech zaevidována“ je bludné, nepravdivé. Obě hledané protokolní knihy totiž zaevidovány  b y l y. Třikrát podtrhuji. „Lurdsky dohledaná“ protokolní kniha zastupitelstva města Rájce za léta 1929-1946 byla SOKA Blansko zaevidována pod starým inv.č. I 3 /římská jedna, arabská tři/. A pod tímto inv. Číslem měla býti evidována jako terénně uložena na požadavek tajemníka úřadu p.Mokrého a jiných, naMNV,později na MěÚ. - tedy měla býti evidována též MěÚ v řádné inventarizaci. Pro úplnost dodávám, že podle sdělení pracovníků SOKA Blansko, ještě počátkem 90.let byly obě knihy shledány na úřadě jako uložené, tj. na místě existující. (!)

Za páté :

P. starosta, při veškeré úctě, patrně není seznámen s vlastní monografií o  dějinách města Rájce. Titul knihy zní:

Rájec Jestřebí. Dějiny města od nejstarších dob po současnost. 1981.“ Jan Skutil a kolektiv. Autorem monografie spolu s renomovanými historiky byl sám tehdejší ředitel SOKA PhDr. Jan Skutil, který  zainventoval předmětné protokolní knihy do inventáře SOKA. A to pod inv. Čísly I 3, a I 6. Obecné odkazy na protokolní knihy města obsahují např.poznámky str.114-115. Je zcela lhostejné, že obě knihy nikdy nebyly fyzicky převzaty do SOKA. Tím více měl MěÚ povinnost se o ně starat, a je zabezpečit -  a to neučinil. Prohřešil se proti povinnostem řádného hospodáře dříve se státním, pak s vlastním majetkem. MěÚ tudíž nemohl nevědět o existenci protokolních knih, které měl citovány jak ve vlastních dějinách města, tak v odkazech kronikáře pana Třísky v Kronice osvobození Rájce 1945.

Starý inventář  SOKA zapsal druhou nedohledanou protokolní knihu rady města Rájce za léta 1937-1946 starým inv.číslem I 6 (římská jedna, arabská šest). Tuto knihu  vážený p. starosta Ing.Perout v citovaném dopise zcela pomíjí – jakoby se vůbec nic nestalo a jakoby k její ztrátě -zcizení nedošlo, a jakoby tato kniha vůbec nestála za pozornost Městského úřadu v Rájci. Opak je pravdou.  Kniha je cenným majetkem  dříve státu, dnes města. Pan starosta se ani nenamáhá jakýmkoli hodnověrným způsobem vysvětlit její zmizení, a tudíž poškození Ministerstva vnitra ČR, ČSBS, občana, státu i vlastního města ve věci. Již tento přístup k věci sám o sobě zaslouži vyšetřování a úplné a pravdivé objasnění.    Vysvětlení jsem podal pravdivě a s vědomím sankce v případě opaku.

Příloha: Dopis p.starosty Ing.Perouta                                                                                                                                                                                                             

Brno  19.listopadu 2010

                                                                                                                PhDr. Jiří Jaroš N.,

                                                                                                              předseda ČSBS Blansko-Boskovice

kontaktní adresa: Poledníkova 5, 628 00 Brno

Na vědomí: JUDr. Fink, právní zástupce